...Napsala jsem pro vás knížku JEZDECTVÍ BEZ ILUZÍ…
OBJEDNÁVKY NA WWW.PROBOOKS.CZ

Časté dotazy a problémy při lekcích 1. On to udělal naschvál...

1. března 2008 v 12:27 | Dejna |  Jezdectví
Pokud má někdo proniknout do tajů jezdectví, bývá složité ze začátku vysvětlit jezdcům chování koně, které je opravdu diametrálně odlišné od toho našeho či psího. Často mají lidé větší či menší zkušenosti se psy než se zvířaty, která jsou lovnou zvěří a mají silný stádový pud. Považuji za důležité vyvrátit některé omyly, které čas od času vyvstanou na mysli i jezdcům, kteří s koňmi zkušenost mají. Polidšťování zvířecího chování je hrozně zrádné a nebezpečné. Jedná se právě o častou větu "On to udělal naschvál".
To je bohudík (bohužel) jen lidská vlastnost, dělat naschvály. Protože si uvědomujeme co je správné nebo špatné, co druhou osobu zraní či potěší. Tento zájem je tedy přenesen spíše vůči druhé osobě nikoli vůči nám samým. Zvířata (a psy nevyjímaje), pokud jsou vychována a jejich "vychovatel" - v našem případě jezdec - jim důslednou výchovou umožnil pochopit "toto ano" nebo "toto ne" nebudou podstupovat riziko případného trestu či nepochvaly a rozhodně nemohou spekulovat ve smyslu,"když udělám tuhle lumpárnu, on bude naštvanej a všichni se mu budou smát". To je na zvíře moc složitá záležitost (někdy i na člověka).
Opět záleží na výchově zvířete. Já nejsem velkým příznivcem trestů, obzvláště ne ze sedla, ale nemohu přehlížet fakt, že se tak často děje. Zde ale vzniká riziko, že potrestáte koně za něco, co jste mu nevysvětlili, kůň to neumí nebo na to fyzicky nemá a dostanete se do začarovaného kruhu a kůň získá nechuť či dokonce strach z práce. Jedná-li se o plácnutí okamžitě poté, co vás kůň v boxe kousne do zadku či jiné části těla nebo oblečení, tam jsem jednoznačně za toto upozornění. Ale musíte být rychlí, aby si kůň spojil trest za nechtěnou činnost. Jakmile si nejdřív dáte na zadničku led a pak se za 5 minut vrátíte a koni jednu "nabombíte" z vašeho vzteku, udělali jste tu největší kravinu (koninu), kterou jste mohli. S čím si kůň trest spojí? Co se odehrálo těch pár vteřinek před ránou? Váš příchod. Kůň by byl potrestán za váš příchod (Mimochodem to samé platí i u psů. Scvrkla bych se z pohledu na majitele psa, který se nechce nechat přivolat a po půl hodině, co se pes vydováděl s jiným, a majiteli tečou nervy proudem, konečně přijde, následuje mlácení či řvaní na psa ve stylu: "tys neslyšel ty hovado, že tě volám půl hodiny, to máš za to…." Takže pes si vytvoří logickou asociaci přijdu - dostanu… Nashledanou. Majitel má útrum)
A teď k těm naschválům. Co to je jiného? Zkusím uvést pár případů z praxe:
- Jezdíme v klidu na jízdárně, děláme různé cviky a jeden kůň "naschvál" vyskočí, aby jezdce znemožnil. To je jasný… Vysvětlení: Příčin může být samozřejmě mnoho, ale například mohl za vámi prolítnout igelitový pytlík, zajíc, či jiný predátor. Ale protože jsme bytosti silně omezené, máme vůči koni velmi malé zorné pole. Takže my jsme si toho nevšimli, kůň ale zareagovat zcela běžně. Byl to naschvál? Nikoliv.
- Chceme koně nacválat. Kůň naschvál jde ve velmi pomalém kroku a ještě si kruh zmenšuje a schválně vyvrací hlavu ven. Vysvětlení: Uplyne mnoho času, než dokážete vycítit okamžik, kdy je kůň na pobídku připraven, kdy je správně ohnutý a než si zafixujete správný sed, ze kterého kůň dokáže neomylně poznat, co po něm chcete. Většina koní se nepřetrhne, pokud jim jasně nesdělíte, co po něm chcete. Jsou i výjimky, kdy naopak díky našemu neustálenému sedu například v pracovním klusu nechtěně posuneme nohu na plec a kůň tím dostane signál k nacválání. Pak se jezdec tváří překvapeně, co dělá na zemi nebo proč je o sto metrů jinde, než chtěl být. Důvodem nebyl naschvál, ale naše dočasná neschopnost sdělit jasný požadavek.
- Pokročilý jezdec pracuje s koněm, oba jsou soustředěni, jde jim to, kůň šlape jako hodinky, ale najednou z ničeho nic a určitě naschvál kůň vyhodí. Vysvětlení: Pokud vyloučíme nějakého predátora, jako je pytlík ve větru, důvodem může být to, že jste neodhadli a neocenili pohovem či pauzou v práci, že už kůň fyzicky nemůže vydávat stoprocentní výkon. Může cítit bolest stejně jako my, pokud si v posilovně místo 3x 30 cviků dáme naráz 90. Drilem docílíte pravého opaku a není divu, že se kůň "ozve", že už je toho na něj moc.
Tak pro dnešek stačí, rozepsala jsem se víc, než jsem chtěla. Vítám připomínky a dotazy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Žák Žák | 1. března 2008 v 17:55 | Reagovat

svatá pravda. díky díky díky.

2 Adel Adel | 1. dubna 2008 v 21:19 | Reagovat

ahojky to je Petr na Wendy že ?

3 Dana Dana | 1. dubna 2008 v 22:12 | Reagovat

Jasně :o)). To je naše Adel, že? :o)))

4 Markétka ; ) Markétka ; ) | 9. dubna 2008 v 21:27 | Reagovat

Ahojky máš svatou , přesvatou pravdu budeme se tvejch připomínek a toho ostatního řídit .... dik dik dik doufám že se spolu ještě někdy uvidíme páč přece odcházim tak já se ne tebe přídu v tenhle pátek podívat aby jsme se tak nějak rozloučili . Bude se mi stýskat . pa Markét

5 Dana Dana | 10. dubna 2008 v 23:20 | Reagovat

Jejda a která pak? máme jich na jízdárně 3411, takže se moc neorientuju :o)

6 Markétka ; ) Markétka ; ) | 11. dubna 2008 v 10:51 | Reagovat

Danuško napovím ti ty přece víš že jme si nikdy tak moc nepadli di oka tak se měj páč zítra odcházím...

7 Dana Dana | 11. dubna 2008 v 11:46 | Reagovat

To zas bude někdo hrozně vtipnej :o)) Já taky za chvíli odcházim, už je čas. :o)))

8 Bára Bára | E-mail | 16. dubna 2008 v 23:37 | Reagovat

Budu na Tvá slova myslet, až mi ctěničtí školáčci odmítnou spolupráci a já se budu potit, abych je uvedla do stavu cvalového (jako ostatně většinou). Oni to prostě nedělají naschvál, to jenom já nevím, co s nohama a dost často ani s rukama, ba dokonce ani s hlavou. Každopádně oceňuji Tvou trpělivost s námi nepoučitelnými, kteří přes Tvé zřetelné pokyny stále dělají opak, my to fakt neděláme "naschvál".  Dokážu se vžít do situace, kdy systematicky něco s ledovým klidem opakuješ, radíš v dobré víře a vysvětluješ a svěřenci jsou buď hluší nebo mentálně retardovaní. Mám dvě děti a proto vím, že i malý pokrok potěší. Jsem v situaci, kdy za pokrok považuji moment, kdy mi dcera odpoví na jakýkoli dotaz. Většinou je ticho... Takže hlavu vzhůru, těším se na další středu.

Bára

9 Dana Dana | 17. dubna 2008 v 1:29 | Reagovat

Barunko, pobavilo mě a potěšilo, cos napsala. Já mám trpělivost z jednoho prostého důvodu. Taky jsem se učila (a stále učím !!!). Jediné, co mi vadí, když někdo nevnímá opakovaně i přes upozornění :o)), ale to se stává málokdy.

Bez trpělivosti se člověk dostane rychleji do blázince než na vysněnou metu, ať už tou metou je nacválání koně či cokoli jiného :o) Takže děkuju a ujišťuji Tě, že ve Tvém případě bych se obešla i s menší dávkou trpělivosti, protože dnes to šlo moc dobře. Dana

10 Bára Bára | E-mail | 22. dubna 2008 v 21:38 | Reagovat

Díky, díky, my se snažíme, máme dobrou a trpělivou učitelku. Bára

11 Helena Helena | E-mail | 13. května 2008 v 12:55 | Reagovat

Nojo, nezbývá mi, než souhlasit s Bárou, vypadá to, že se z člověka jakmile sedne na koně stává retardovaný hluchý jedinec, který navíc jen velmi špatně rozumí česky... (a pak to vypadá, že člověk nevnímá, vnímá, ale asi tak za dalších 10 minut :) ..) opravdu se snažíme, ale kůň není židle a nepočká, až vstřebáme pokyny a uvědomíme si, kde je vpravo, vlevo, která otěž je vnější, a jak se vůbec povoluje kotník....díky za trpělivost :)) Helena

12 Dana Dana | 13. května 2008 v 21:22 | Reagovat

Já děkuju, vaše komenty jsou pro mě odměnou :o) I já děkuji za vaši trpělivost a snahu, kterou oceňuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama