...Napsala jsem pro vás knížku JEZDECTVÍ BEZ ILUZÍ…
OBJEDNÁVKY NA WWW.PROBOOKS.CZ

Časté dotazy a problémy při lekcích 2. Naschvály - pokračování

13. března 2008 v 1:30 | Dejna |  Jezdectví
Dostalo se mi pár dotazů ke článku týkajícího se naschválů od koní. Jsem za ně moc ráda a velmi mě těší, že se přeci jen najde někdo, kdo si přečetl a přemýšlel nad touto informací.
Jedním z dotazů bylo, zda kůň přeci jen nedělá trochu naschvál při nacválání to, že zmenší kruh s vytočenou hlavou ven a pokud možno takto zkroucený spíš zastaví, než nacválá.
To mě donutilo trochu shrnout ještě jednu důležitou informaci, a to jak se kůň učí. Už jsem to sice v předcházejícím článku naznačila, ale ráda to trochu rozvedu a pomalu se tedy doberu odpovědi a vysvětlení.
Kůň, kterému se nedostalo výchovy a výcviku, nepochopí od sebelepšího jezdce, co má udělat v momentě, kdy posunu jednu nohu dozadu nebo když přenesu váhu, když přiložím holeně tady či jinde… Nikdo ho nikdy nenaučil tyto taktilní (dotekové) a kinestetické (polohové) kódy. (Takže se nám všem asi už někdy stalo, že jsme si kdesi na dovolené půjčili koně, ke kterému jsme dostali jednoduché instrukce: Zatáhneš za levou otěž, půjde doleva a naopak, zatáhneš za obě, zabrzdí, mlaskneš, jede. A veškerá snaha o přenášení váhy, vedení koně vnější otěží v oblouku a shromáždění ruchu je fuč.)
My, jako jezdci, bychom měli a často také máme, jasnou představu o tom, co po koni chceme. Nezřídka se také stává právě to, že díky naší jasné představě si dobře pochopeného a splněného požadavku ani nevšimneme a přejdeme ho bez povšimnutí. Ale nedej bože, že se tak nestalo…
Pokud tedy zvíře - byť shodou okolností, či náhodou - náš požadavek splní, je nutné ho na tuto skutečnost upozornit a dát najevo svou spokojenost a zvýraznit, že právě toto je dobře. Docela se mi osvědčilo toho špatného a nepochopeného si nevšímat a zvíře zbytečně nestresovat.
Takovýmto výcvikem prošli i naši školní koně, kteří více či méně znají a vědí, jak na které pomůcky reagovat. Samozřejmě, že stejně jako má každý svůj osobitý rukopis, každý také jezdí s drobnými odchylkami, stejně jako je tomu u písma, které je naším vývojem a věkem čím dál více odlišné od školní předlohy. Přesto (pokud netrpíme vážnými poruchami) po nás rukopis každý přečte (většinou). I jezdci se učí "psát podle školní předlohy", tedy jezdit dle jezdeckých pravidel a zákonitostí. Kůň tedy musí rozeznat ve vašem "rukopise" jednotlivá písmena, slova, věty. Čím dál víc se mi zamlouvá přirovnávat jezdecké schopnosti k vývoji rukopisu, jelikož i jezdec se ze začátku chová na hřbetu koně jako prvňáček, který dělá čárky, kolečka a časem se učí psát písmena. Ve třetí třídě sice již abecedu dobře ovládá, ale dopisy psané těmito dětmi jsou občas nečitelné a dá mnoho práce se v tom vyznat. Písmo není automatizované, občas chybí čárka či písmeno. A přesně tak se snaží rozkódovat kůň naše pomůcky. Postupem času, jak se jezdec zdokonaluje a zdomácňuje na hřbetě koně, získává svůj osobitý a více či méně čitelný rukopis pro koně. Je to kód, který musí ovládat obě strany, aby došlo k pochopení. A zde si opět dovolím poznamenat, že toto pondělí jsem osmileté holčičce na poníkovi vysvětlovala velmi zjednodušeně, výše popsané, načež se na mě zadívala a říká: "takže je to taková morseovka, že jo?". Naprosto mi sklaplo, zaprvé, že děti ještě vědí, co to je a zadruhé, že to té mladé slečně sakra pálí a rozumí, o čem mluvím. To je pro mě víc, než prémie (tohle se nesmí dostat k šéfovi :-)).
Teď tedy odpověď, na tu otázku, tam někde vysoko nahoře. I častým opakováním špatných pomůcek, na které kůň zjistí, že nemusí reagovat, může dojít k vytvoření souvislosti mezi pobídkou a chtěným výsledkem. Vzhledem k tomu, že se koni, který zareagoval na pobídku do cvalu tím, že zabrzdil a zkroutil se, nedostalo opravného vysvětlení, došlo k tomu, že usoudil, že i toto je možné pojetí pomůcky. Takže opět se nejedná o naschvál, ale o nový či další návyk na danou pomůcku. Takovým koním většinou stačí, připomenutí správného výsledku. Ale vzhledem k tomu, že kůň je od přírody zvíře líné, bude se snažit šetřit síly i poté, co se na něj původní jezdec vrátí :o)). Samozřejmě je to opět kůň od koně, někteří se prostě snaží, jiní se šetří, a pokud jim někdo jasně nesdělí svůj požadavek bez možnosti diskuze na téma musím - nemusím, prostě zadarmo nic nedají :o)). Učte se abecedu :o))
Hodně štěstí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | 29. října 2008 v 13:40 | Reagovat

Máte moc hezký blog. :-)

2 Dana Dana | 31. října 2008 v 20:46 | Reagovat

Děkuji :o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama