...Napsala jsem pro vás knížku JEZDECTVÍ BEZ ILUZÍ…
OBJEDNÁVKY NA WWW.PROBOOKS.CZ

Ctěnická elita v útoku

24. května 2008 v 21:19 | Dejna |  Jezdectví
Dobré ráno,
jak jsem slíbila, tak činím. Už jsem se vyspala do růžova, takže pár informací ze mě asi vypadne. Uvařte si kávičku, pohodlně se usaďte a začtěte se do řádků, které pro vás píšu :o))).
Dle plánu jsem měla nařízen budík na půl pátou, ale i přes mé problémy s úsínáním a vstáváním jsem se probudila asi ve 4 hodiny. Darsina na mě koukala jak na zjevení, když zjistila, že se rozhodně nemíním vrátit do postele. Pro jistotu mi usnula na polštáři a nenechala se rušit.
V naprostém klidu jsem si uvařila kafíčko, oblékla se do "jezdecké uniformy", učesala drdol, dokonce jsem se i namalovala (asi po půl roce) a v pět hodin jsem šla vzbudit psa. Venku byl naprostý klid. Cestou jsem v Malešicích potkala pár jedinců, kteří evidentně byli teprve na cestě domů (pro některé z nich dost prekérní situace vzhledem k nemožnosti udržení kurzu). Dobrý pocit hned po ránu, ve srovnání s těmito opilci, jsem si připadala i po ránu krásná a svěží :o)))
V půl šesté jsem byla na jízdárně, všechny tři koňské účastníky zájezdu jsem dozapletla, jelikož jsem si bobany na hřívách připravila den dopředu, čekalo mě ráno jen málo práce. Jediná BalyHara se v noci pravděpodobně snažila bojkotovat náš výlet, jelikož její bobánky byly evidentně rozdrbány. I ten Goldík si jich vážil víc a to je to skoro chlap (tedy přesněji valach). Kexina profesionálně zapletení hřívy respektovala. Během půl hodiny se na dvoře sešli majitelé, řidiči a začalo se nakládat.
První do vozíku nastupoval (tedy nenastupoval) Goldík, jelikož má decentní problém - do vozíku prostě nechce... Už to vypadalo, že ho necháme doma, když po půl hodině najednou šup a byl tam (děkujeme dvěma lonžím za pomoc). Já byla zralá na převlečení, zpocená jsem byla až tam... Kexina s Balčou byly během asi 58 vteřin naložené a my vyráželi s půlhodinovým zpožděním. Za vraty jsem zjistila, že nemám úlohy, takže následoval sprint zpět do kanceláře a opět do auta. Príííma začátek. Cesta byla hladká, na místě jsme nakonec byli pouze čtvrt hodiny po plánovaném příjezdu, takže i při dodržení všech dopravních pravidel jsme ztrátu dohnali.
Dorazili jsme do areálu JK Mělník, kde to vypadalo, že se rozhodně nic dít nebude. Šly jsme se s Markétkou zaprezentovat a ujistit se, že závody budou. Velice mile nás překvapil stav povrchu opracoviště i obdelníku jako takového. (Po těch deštích opravdu milé překvapení)
V osm hodin jsem sedla na Golda, jelikož jsem jela hned první, Markétka jela s Kexi třetí a s Balčou jsem startovala jako poslední. Na opracovišti jsem měla s Goldíka pocit, že mě každou chvíli seznámí s kvalitou povrchu z bezprostřední blízkosti, ale psychicky to ustál. Markétka měla Kexiny plné ruce, asi jako když sednete do F1 :o)). V půl deváté začala soutěž Z1, před kterou jsme mohli vjet do obdelníku a ukázat koním veškeré nástrahy. Gold pro jistotu zastavil již u prvního písmene, pak o 5 metrů dál, pak se mu nezdál plůtek okolo, kytky, rozhodčí, hlavně ta bouda, ve které seděli, diváci, psi, ani vlhkost vzduchu nebyla dobrá, osmnáctá brázda byla jiná, něž další dvěstě okolo, prostě mi dal najevo, že sem ho rozhodně nedostanu.... A s tímto pocitem jsem vjížděla do obdelníku. Ale stále jsem byla v klidu, jelikož jsem prostě přijela s tím, že koním jen ukážu obdélník a pokud v něm uděláme alespoň jeden cvik na můj požadavek, budu spokojená.
K mému úžasu Goldík (sice s očima většíma než tenisáky) zahájil úlohu dle požadavků, někdy v půlce úlohy se na něj plůtek lemující obdelník ošklivě zatvářil a v rohu mi zastavil, ale pokračovala jsem hrdinně dál. Úloha byla rozhrkaná, neucelená a já měla v rukách chvílemi 100 kg, ale zdárně jsme dokončili. Ihned jsem Goldíka opustila a skočila na Balču, která již byla vykrokovaná a začala jsem s opracováním. Mezitím se do obdelníku dostavila Markéta s KEXI.
To co tam předvedly bylo naprosto úžasné. Naprosto krásná, plynulá úloha, přesná a elegantní a líbezná :o))). Takže dámy, klobouk dolů. Myslím, že to nečekala ani Markétka, jelikož na opracovišti byla kobylka opravdu rozjetá. Výsledek byl jasný, 62% - luxus. Holky gratuluju :o))).
S Balčou jsem jela jako poslední. I když je Balík parkurový profík, drezura pro ní byla adrenalinovým zážitkem. I pro mě. Opět plné ruce, každé písmenko si musela pořádně prohlédnout. Při nacválání mi vždy ještě zatančila lambádu, při jedné už jsem myslela, že vystoupím ze sedla, ale naštěstí nebyla drsoňka a nechala si mě v sedle :o)). Ač mi ostatní říkali, že to tak nevypadalo, cítila jsem, jak se podemnou kroutí u každého kuželu s písmenem, jak kouká jen a jen na plot. Ale opět jsme dokončily.
Následovalo dekorování, kde zaslouženě vyhrála Markéta s KEXI, druhý byl kupodivu GOLD a třetí BALINA. Ctěnický nájezd na Mělník dopadl zatím úžasně :o)). Při dekorování jsem seděla na Balče, která mě, při čestném kole, opravdu báječně povozila a každým cvalovým skokem ukazovala, že je parkurový kůň, jelikož to celé čestné kolo vypadalo, že jedeme školku z křížků :o))).
Opět jsem ihned skočila na Golda, v druhé soutěži jsme opět zahajovali, opracováno jsem měla za 5 min. Druhá úloha již byl výrazně klidnější a o něco více soustředěná na mé požadavky nikoli tolik na okolí, povedlo se nám vytažení otěže, v couvání nám vyčetli málo prostorné kroky, ale na to, že před 14 dny ještě couvat neuměl to byl dobrý výkon. Já byla maximálně spokojená, ať by celkový výsledek byl jakýkoliv. Opět rovnou z Goldíka na Balču, její druhá úloha byla také o něco lepší, ale o to více mě při nacválání vyskočila, aby si opravdu všichni všimli jejího skokového talentu. Já jsem se jen smála, protože mě to přišlo vtipné. Konečné výsledky, Balinka nakonec druhá a Goldík čtvrtý. Dekorování proběhlo stejně, Balča mě opět přesvědčila, že kromě parkurů a drezury by zvládla i dostihy :o)
Já jsem po dvou a půl hodinách slezla z koně, ale bez známek větší únavy.
Mezitím se nám decentně servaly čuby, čili Darsina a Megina, Darsina to odnesla pokousanou tlapkou a aby bylo všem jasné, že je zraněná, nosila tlapičku hodně vysoko, nahodila ukrutně smutný výraz týraného psa a od každého se nechala politovat. Protože jsem drsňačka, tak jsem jí místo litování postříkala jodisolem od hlavy až k patě. Holt puberta s nima mlátí. Aspoň si snad zapamatují, že to bolí, když nejednají diplomaticky :o)))
Ač jsem dříve psala, že nejedeme pro mašle, tak jsme všech 5 startů proměnili a odnesli jsme si několik hrníčku, dokonce jsem dostala mikinu a koláč, který jsme ztrestali na jízdárně.
Naloženo jsme měli poměrně rychle, rovnou jsme použili dvě lonže a Goldík byl naložen, kobylky nalezly opět ihned. Doma jsme byli v poledne, koníky obstarali, dali jsme kafčo, zhodnotili výlet a rozjeli se dospávat.
Byl to krásný výlet, koníčci jsou v pořádku, Darsina už teď nosí talířky a balonky a myslím, že jsme všichni nadšení :o)).
Fotky budou ve čtvrtek, videa snad také brzo.
Výsledky na www.jkmelnik.cz/vysledky.php - odkaz: Drezury - 24.5.08
Díky všem, pusinku
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačíí (Ta co miluje Brusíí) Kačíí (Ta co miluje Brusíí) | E-mail | 27. května 2008 v 13:35 | Reagovat

ta to gratuluju :)) Hele Dani chtěla sem se zeptat..no ehm..:D Mohla bych ti tykat ? Já jak tě ted'ka na koních nemívám tak se k tomu nějak nedostanu :))

2 Kačíí (Ta co miluje Brusíí) Kačíí (Ta co miluje Brusíí) | E-mail | 27. května 2008 v 13:36 | Reagovat

*tak - já to řikala neumim psát :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama