...Napsala jsem pro vás knížku JEZDECTVÍ BEZ ILUZÍ…
OBJEDNÁVKY NA WWW.PROBOOKS.CZ

Dá se předejít u koní tragédii?

22. března 2016 v 0:14 | Dejna |  Jezdectví
TENTO ČLÁNEK BYL PRO VELKÝ ZÁJEM (za jeden den článek přečetlo 3500 lidí) PUBLIKOVÁN NA NEJVĚTŠÍM JEZDECKÉM SERVERU: http://www.equichannel.cz/da-se-u-koni-predejit-tragedii

A POKUD BY VÁS ZAJÍMALO VÍCE O NEDOROZUMĚNÍ MEZI LIDMI A KOŇMI, MŮŽETE SI OBJEDNAT MOU KNIHU "O KONÍCH ANEB JEZDECTVÍ BEZ ILUZÍ" http://www.probooks.cz/

DĚKUJI ZA VÁŠ ZÁJEM! Dana




Včera se opět otevřelo téma bezpečnosti u koní. Není to poprvé a bohužel ani naposledy, kdy vyhasl život člověka a příčinou byl kůň. K této konkrétní události se vyjadřovat nebudu. Upřímnou soustrast všem, které to zasáhlo osobně.

Při dnešní lekci jsem se bavila s jednou slečnou o bezpečnosti jízdy v terénu. Cestou domů, doma, ve vaně a teď se mi hlavou honí asi milion věcí, které člověk podceňuje a tím zvyšuje riziko úrazu. Ráda bych uvedla několik příkladů, úvah a snad i rad, které budou alespoň někomu pomocí. Pokud by i jeden jediný čtenář díky tomuto článku neudělal jednu z "kravin" a to mu zachránilo třeba jen zlomenou ruku, budu nesmírně šťastná.

Kůň je zvíře a nemůžeme od něj očekávat sofistikované uvažování. Nemůžeme mu dávat za vinu vlastní chyby a když už je uděláme, nemůžeme doufat, že se změní v růžového pohádkového poníka s empatií a řekne si: "Aaaa, moje milovaná jezdkyně padá ze sedla, tak já raději zastavím a pokusím se vsunout pod její zadek, aby si nenabila" nebo "ha, tamhle je to, čeho se k smrti bojím, ale mám na sobě začátečníka a dal mi před jízdou chlebíček, tak to já nikam nepoběžím, aby nespadl..." Bohužel. Instinkty vedou.


U koní se pohybuji přes 20 let. Prošla jsem mnoho stájí, viděla mnoho situací a sama si nesčetněkrát nabila. 10 let jsem se 6 dní v týdnu živila tím, že jsem dávala na někoho pozor a snažila se předcházet všem rizikům. Přesto se úrazy stávaly. Teď už jsem částečně tuto extrémní psychickou zátěž eliminovala a spolupracuji už jen se zkušenějšími jezdci.

A příčiny karambolů?

- člověk a jeho kraviny
- nezkušenost, nevědomost
- přecenění vlastních zkušeností
- nezodpovědnost zodpovědných
- nevhodná výstroj
- "blbá" náhoda (a to na náhody nevěřím)

1. Člověk a jeho kraviny
Opravdu není dobrý nápad zezadu za koněm zvednout v ruce koště, protože je nad ním v boxe pavučina. Kůň se lekne, vykopne a může vás i zabít.
Stejně tak se nemůžeme divit karambolu, když někomu, kdo nasedá na koně, za zadkem práskneme igelitový pytlík, protože by to mohla být legrace. Ano, můžeme ho i zabít.
Když jdu s někým ven, nebudu se předvádět a nenatryskám svého koně přes tu velkou louku, abych se předvedl/a, že jsem zručný jezdec. Ten druhý třeba není a můžu ho i zabít.
Nebudu dávat druhému koni na zadek svého v náruči drženého psa (to jsem už taky viděla). Zatnuté drápy do koňských beder většinou vzbudí nějakou reakci. Pokud kůň vykopne, může kopnout vás či vašeho psa a ohrozit druhého jezdce. Ano, může vás to všechny i zabít.

2. Nezkušenost/nevědomost
Asi nejhorší varianta "chyb", která je ta nejnebezpečnější. Proto se po každém pádu, který jezdec přežije, nosí flaška. Je to vlastně obětina - dar božstvu - že jste přežili. Protože pokud tu flašku můžete přinést, znamená to, že to bylo "jen" poučení a díky tomu snad budete příště moudřejší. A příklady?
Nezkušený jezdec neusedí náhlé zabrzdění koně (třeba před stínem či louží) a přepadne přes hlavu. Pak je jen na tom božstvu, zda kůň pokračuje v pohybu a vy jste na zemi v jeho dráze... Zkušený jezdec to pravděpodobně usedí.
Jezdec neví, že se kůň pravděpodobně lekne/otočí/vystartuje, když z křoví vyskočí zajíc. A malér je tu.
Zde bychom mohli pokračovat do nekonečna. Ale v tomto případě vždy platí - NEZKUŠENÝ A NEZNALÝ JEZDEC VŽDY POD DOHLEDEM ZKUŠENÉHO, ZNALÉHO A ZODPOVĚDNÉHO (nehledě na věk jezdce).

3. Přecenění vlastních zkušeností
Jezdkyně je u koní 5 let. Je zkušenější, než ty, které jsou tam 3 roky. O tom žádná. Ale u těch, kteří se v tomto odvětví pohybují přes 20 let viděla, že jdou s koněm sami ven. Jdou cválat. Nebo skákat. Nebo jdou přes rušnou silnici na pole. Tak proč by nemohla ona? Protože i 5 let je málo a opět zde chybí někdo, kdo by měl říct - toto je nebezpečné. A té jezdkyni klidně může být 50 let. Věk není zárukou zkušeností.
Nebo jezdec, který ví, že jeho kůň je lekavý, bázlivý, vyhazuje, nereaguje na nic atd... A přesto jde sám na dvě hodiny ven, protože už prostě chce a nebude pořád čekat na někoho, kdo bude mít čas s ním jít. To si taky říká o průšvih.
Zkušený jezdec na hodném koni. Po práci jde "jen" vykrokovat ven. A protože na jízdárně helmu neměl, tak si jí na těch 10 minut brát přeci nebude (a přesně tohle jsem udělala já minulý týden!)... Kůň může jen uklouznout a spadnout na vás. Může zakopnout, může mu po noze vystartovat pes a on se vyděsí. Já se vrátila naprosto v pořádku, ale bylo to víc, než nezodpovědné. Už jí zase pokorně nosím. Bylo to jen jendou. Ale nechtěla bych mít tohle napsané na parte.
Slečna, která - jako každou sezonu stokrát - nakládala koně do vozíku a zezadu ho chtěla podpořit, aby udělal ještě jeden krok, aby bylo možné zavřít rampu. Kůň vykopl a slečna nepřežila.

4. Nezodpovědnost zodpovědných
NIKDY nadávejte své dítě nebo sebe tam, kde nevyžadují helmu. NIKDY si nenechte namluvit, že nosit helmu znamená, že nevěříte svému koni. Takový člověk, ať skočí bungee jumping bez gumy a věří třeba tomu božstvu či náhodě, že ho ušetří. Jistá míra šance na přežití je přece vždycky.
Jak jsem psala v úvodu, 10 let jsem tohle měla na starosti. Eliminaci rizik, které způsobí pád nezkušených jezdců. A mnohdy šlo o banality či události zapříčiněné třetí osobou.
- foukal vítr, práci jsme uzpůsobili povětrnostním podmínkám, ale zaslechla jsem takové nenápadné praskání a za deset vteřin se ulomila větev stromu a spadla na jízdárnu. V tu chvíli už jsem držela oba koně u huby a chlácholila.
- kolem jízdárny prochází matky s dětmi a jedno z nich uvidí koně, začne ječet a protože jeho výška to dovoluje, podběhne ohradu a je pod nohama koně. Lekli se všichni, ale protože už člověk očekává neočekávané, dítě jsem stihla doslova vykopnout zpátky a koně chytit.
- Nějaký strýc začne na hnoji u jízdárny vysypávat zapařenou trávu z igelitových pytlů. Stihl jen jeden, než jsem ho vyřvala, chytla koně, který s očima na vrch hlavy udělal obrat o 180 stupňů.
- Dítě či začátečník na lonži, je na lonži proto, že neumí ovládat sebe, natož koně. Nemůžu si dovolit ho nechat krokovat samotného a jít si vařit kafe nebo si povídat s kamarády.
- Začátečníka prostě neberu ven cválat
- Nedovolím tátovi s dítětem, aby si na vyjížďku dítě posadil před sebe. Je mi jedno, že majitel tvrdí, že kůň je hodný a z westernového sedla se nedá spadnout. Dá a ještě u toho zabiju vlastní dítě? Ne, děkuji.
Obecně - svěřím-li svůj život nebo život mého dítěte do něčí péče, tak jí vyžaduji. 100%, bez výhrad a výmluv. Já taky šla na záchod jen, když jsem předala dohled někomu jinému. V zimně na hale jsem párkrát prostě byla "na malé" jen u dveří haly, abych byla na doslech a doběh. Jednoduše nemám čas jít na záchod. Je to moje povinnost a zodpovědnost.
Pokud vám přijde absurdní následné přirovnání, pak věřte, že mluvím o tom samém:
Lektor v letadle si také nedá pět minut šlofíka, učitel autoškoly vás pravděpodobně nenechá objet blok, protože si něco potřebuje vyřídit, učitel plavání pro děti a plavčík si nebudou vyřizovat SMS, volání a maily - i když voda přece nadnáší...

No a pak druhý pohled. Je rodič vždy tím "zodpovědným" doprovodem svého dítěte na koni? Pokud nemá zkušenosti s koňmi, tak (jak asi víte) NE! Ne vždy stačí jen větší síla dospělého nebo vědomí, kam volat, až se něco stane.

Pokud už má vaše dítě koně a vy - jako rodič - nemáte zkušenosti, pak je NEZBYTNÉ domluvit ZODPOVĚDNÝ dohled. Ať si remcá, že je to už majitel ve svých 12 letech. Ať se uráží a odvolává na své kamarádky, které si můžou dělat se svým koněm co chtějí. Je to zase jen vaše zodpovědnost, kdo bude dělat zodpovědný dohled. A pokud dovolíte, aby nebyl,...

5. Výstroj
Dovolte mi uvést jeden konkrétní příklad, který naštěstí skončil dobře. Ale byl to přesně ten případ, který obvykle tak nekončí.
Zkušená jezdkyně měla skokový trénink (dohled trenéra, sama vybavená helmou, na jízdárně další 3 nebo 4 krokující koně, v okolí dalších asi 5 lidí).
Klisna při jednom odskoku přidupla a jezdkyně šla před pohyb koně. Výskok koně ji vymrštil nad sedlo. V tuto chvíli jsem měla před sebou jasný obrázek a jistotu, že dopad bude tvrdý, protože po doskoku půjde jezdkyně na 99 % na zem. Viděla jsem to už tolikrát. Klisna doskočila, jezdkyně setrvačností dopadala těsně mimo sedlo a čekala jsem ránu na zem. Ale ona nepřišla. Klisna udělal dva cvalové skoky a bylo jasné, že je něco špatně. Slečně vlálo tělo směrem dolů a noha jí zůstala ve třmenu. Když byla skoro u mě (já stála za ohradou), viděla jsem, jak po ní klisna kope. Do hlavy a hrudníku. Každý cvalový skok. Já si po těch třech až pěti cvalových skocích říkala, že třmenový zámek už se musí otevřít a noha jí vypadne. Ale to už byla o další dva cvalové skoky dál a nabírala na tempu, při čemž neustále kopala po tom, co jí vlálo u zadních nohou. Klisna byla vyplašená, jezdkyně působila bezvládně. Trenér se zachoval natolik duchapřítomně, že se rozběhl klisně do cesty a v plném cvalu jí za otěž doslova serval na zem. V tu chvíli jí noha vypadla i se třmenem. Následoval neskutečný šok, strach a panika. Volala jsem záchranku, ale jezdkyně byla nepochopitelně při vědomí. Neskutečně potlučená, ale žila. Klisna s ní takto ucválala cca 50 metrů (krátká stěna jízdárny a začátek dlouhé stěny, kde byla stržena) a celé to trvalo několik vteřin. Jezdkyně byla sice na JIPce, ale zde konstatovali jen vnější pohmožděniny. Byl to zázrak.
ALE: celé se to odehrálo i díky plastovým třmenům. Zhovadilost. Jsou lehké, takže netáhnou třmenový řemen dolů vlastní vahou (protože skoro nic neváží).
Ta situace vznikla takto: Nad skokem jezdkyně katapultována nad sedlo, nohy vypadly ze třmenů, takže se třmenové řemeny vesele otevřely a při dopadu se jí noha zahákla kolenem do stále otevřeného oka třmenového řemenu (váha třmenů to umožnila). Díky tomu nevytvořila takový úhel, když jí klisna vláčela za sebou, aby se otevřel třmenový zámek. Ten se nakonec zlomil, když byla klisna už na zemi (kobylce se také nic nestalo).

Takže NE plastovým třmenům.Stejně tak NE nedotaženým sedlům (mám na mysli plandající podbřišníky), NE otěžím u nohou koně.
A HLAVNĚ ! NE ! DÁVAT NOHY DO TŘMENOVÝCH ŘEMENŮ (Např. když je malé dítě na velkém koni a třmeny nejdou zkrátit. Raději bez třmenů než takto.)!!!!!
Ano helmám, ano bezpečnostním vestám aspoň u dětí, ano všemu, co předchází zranění.

6. Blbá náhoda
I když ten předcházející odstavec by se dal zařadit i sem, mám na mysli ty situace, ve kterých je jak člověk, tak i kůň v podstatě nevinně.
Dáma s koněm cválala po louce a kůň šlápl do díry. Přelítla přes hlavu a kůň přepadl přes záda přímo na ní (udělal přemet) a zůstal ležet na ní. Vrtulník a podezření na zlomenou pánev. Naštěstí opět jen pohmožděniny, kůň nakonec taky OK.
Další jezdkyně šla v kroku na procházku, měla helmu. Její kůň zakopl o kořen v lese, spadli oba. Jak to přesně bylo nikdo neví, jezdkyně měla otřes mozku doprovázený ztrátou krátkodobé paměti. Rada - nechoďte sami ven.
Naprosto svatý kůň a ze střechy spadne taška. Kdo by se nelekl. Spadli oba - bez zranění.
Zkušená parkurová jezdkyně (vysoké soutěže) pro legraci skočila se svým T skokanem křížek 50 cm. Kůň ale zakopl, jezdkyně přepadla přes něj a kůň jí šlápl na hlavu. Helma na vyhození je nádherný výsledek. Slečna díky tomu žije.
Kůň vedený na vodítku šlápl do vosího hnízda a ostatní dva koně s jezdci to samozřejmě začali schytávat od vos ze všech stran. Následoval panický úprk domů. Jedna jezdkyně otřes mozku, druhá zlomené obě nohy....

Stačí tyhle příklady, aby si člověk dal na sebe pozor a zbytečně neriskoval???
Ano, nejen my - koňaři - jsme jednou nohou v hrobě, ale to už tak prostě je, pokud jsme se narodili. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale nemá radost ze života a na stará kolena nebude mít co vyprávět.

Rizika podstupujeme denně. Ale i u koní, kteří nás můžou jedním pohybem zabít, se dá rizikům předcházet.

Prosím buďte na sebe opatrní, nemachrujte, buďte pokorní, buďte zodpovědní a jak jsem dnes řekla té slečně při tréninku - odpusťte mi to slovo - nekravte.
Na světě je krásně :)
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Shinbou Shinbou | E-mail | 22. března 2016 v 20:55 | Reagovat

Musím souhlasit, poslední nehoda byla také celkem lidská chyba... A určitě tento článek pomůže dost lidem, snad se už nic strašného nestane..

2 Terka Terka | 22. března 2016 v 22:03 | Reagovat

Ahoj Dani, kdysi jsem u tebe byla na praxi ve Ctěnicích. Dovolila jsem si tvůj článek sdílet na Fcb, protože si myslím, že čím víc lidí si to přečte, tím líp. Díky moc.

3 Bety Bety | 23. března 2016 v 9:05 | Reagovat

Ahoj, moc pěkný článek! :) Určitě se nad tím zamyslím...dělám toho spousty :/ :D

Ještě se chci ale zeptat k obrázku - víte kdo je na obrázku za koně?
Nemůžu si pomoct, ale tohle je celá Bohemie (CS) kobylka, kterou mám v pronájmu - vše sedí, stavba těla, rozkleslé uši, lysina i ty ponožky...je to ona jako mladší? nebo jen její dvojník? :)

4 Dejna Dejna | 23. března 2016 v 12:25 | Reagovat

[2]: Ahoj Terko, děkuju za sdílení, článek už byl pro velký zájem publikován i na www.equichannel.cz Tak budu ráda, pokud se bude šířit. Doufám, že to alespoň trochu pomůže :)

5 Dejna Dejna | 23. března 2016 v 12:26 | Reagovat

[3]: Děkuju moc, kéž by to zabránilo dalším nehodám :)
A kobylka je evidentně jen dvojnice, nebudu jí jmenovat, ale je to jiný koník.

6 Ďábelská Victoria Ďábelská Victoria | Web | 26. března 2016 v 7:08 | Reagovat

Zajímavé...jo jízda mi chybí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama